Ucho, mechanismus slyšení

Zpět

Ucho, mechanismus slyšení

Uši mění vibrace vzduchu na elektrické signály, které jsou pak zpracovány v mozku.

6. – 12. ročník

mozaLink

Weblink

Digitální lekce

/ MS-6404 / 32

Přidat do sbírky

Otázky

Pravda nebo lež? Hlemýžď je vyplněn tekutinou, která rozvibruje pohyb třmínku.
Pravda nebo lež? Zvuk dané frekvence vytváří signál vždy v téže části hlemýždě.
Pravda nebo lež? Kovadlinka je vnéjší sluchová kůstka dotýkající se bubínku.
Pravda nebo lež? Signál se vytváří vlivem zvukových vibrací v Eustachově trubici.
Pravda nebo lež? Druhým názvem Eustachovy trubice je sluchová trubice.
Pravda nebo lež? Spodek třmínku zapadá do oválného okénka hlemýždě.
V jakém rozmezí frekvence dokáže zdravé lidské ucho vnímat zvuk?
Které zvuky se pohlcují v spodní části hlemýždě?
Ve kterém laloku se nachází sluchové centrum?

Co spojuje bubínkovou dutinu s nosohltanovou dutinou?
Co rozděluje vnější a střední ucho?
Kde se vytváří v uchu elektrický signál?
Kde se nachází v uchu hlemýžď?
Z jaké tkáně sestává větší hmotnost boltce?
Která z následujících není sluchová kůstka?
Kde se vytváří sluchový vjem?
Kde rozvibrují bazilární membránu vibrace s nižší frekvencí, které jsou generovány hlubšími zvuky?
Který mozkový nerv nazýváme i sluchově rovnovážným nervem?
Kde se nacházejí sluchové kůstky?

Scénky

Mechanismus slyšení

ušní boltec - Zvukové vlny převádí do vnějšího zvukovodu. Skládá se především z chrupavky.
vnější zvukovod - Zvukové vlny převádí k bubínku. Výstelka zvukovodu obsahuje mazove žlázy, které produkujú ušní maz, který ji chrání před poraněními a infekcemi. Nadměrný ušní maz může bránit průchodu zvuku do zvukovodu, což způsobuje dočasnou ztrátu sluchu.
střední ucho - Začíná bubínkem, na němž jsou napojeny tři sluchové kůstky. S hltanem ho propojuje Eustachova trubice.
vnitřní ucho - Má důležitou roli při rovnováze a slyšení.
sluchový nerv - VIII. hlavový nerv, nesoucí signály z hlemýždě vnitřního ucha do mozku. Tento nerv také nese informaci zodpovědnou za vnímání rovnováhy, a proto je také nazýván sluchově rovnovážný nerv.
sluchová dráha - Je pokračováním sluchového nervu do mozku. Jeho axony přenášejí podnět do sluchového centra přes thalamus.
sluchové centrum - Korové centrum, které se nachází ve spánkovém laloku, zpracovává zvuk. Jeho jednotlivé oblasti se aktivují v závislosti na výšce zvuku.
Eustachova trubice - Spojuje nosní dutiny se středním uchem (bubínkové dutiny). Přes ni se vyrovnává tlak mezi středním uchem a vnějším světem. Obvykle se otevře při polykání. Když je trvale uzavřena, tlak vzduchu ve středním uchu klesá, proto sa ucho "zablokuje". Když se vnější tlak vzduchu mění můžeme slyšet praskavé zvuky. Eustachova trubice se otevře a vzduch proudí z bubínkové dutiny (v případě, že vnější tlak vzduchu je nižší) nebo do ní (v případě, že vnější tlak vzduchu je vyšší).

Ucho

ušní boltec - Zvukové vlny převádí do vnějšího zvukovodu. Skládá se především z chrupavky.
vnější zvukovod - Zvukové vlny převádí k bubínku. Výstelka zvukovodu obsahuje mazove žlázy, které produkujú ušní maz, který ji chrání před poraněními a infekcemi. Nadměrný ušní maz může bránit průchodu zvuku do zvukovodu, což způsobuje dočasnou ztrátu sluchu.
střední ucho - Začíná bubínkem, na němž jsou napojeny tři sluchové kůstky. S hltanem ho propojuje Eustachova trubice.
vnitřní ucho - Má důležitou roli při rovnováze a slyšení.
sluchový nerv - VIII. hlavový nerv, nesoucí signály z hlemýždě vnitřního ucha do mozku. Tento nerv také nese informaci zodpovědnou za vnímání rovnováhy, a proto je také nazýván sluchově rovnovážný nerv.
sluchová dráha - Je pokračováním sluchového nervu do mozku. Jeho axony přenášejí podnět do sluchového centra přes thalamus.
sluchové centrum - Korové centrum, které se nachází ve spánkovém laloku, zpracovává zvuk. Jeho jednotlivé oblasti se aktivují v závislosti na výšce zvuku.
Eustachova trubice - Spojuje nosní dutiny se středním uchem (bubínkové dutiny). Přes ni se vyrovnává tlak mezi středním uchem a vnějším světem. Obvykle se otevře při polykání. Když je trvale uzavřena, tlak vzduchu ve středním uchu klesá, proto sa ucho "zablokuje". Když se vnější tlak vzduchu mění můžeme slyšet praskavé zvuky. Eustachova trubice se otevře a vzduch proudí z bubínkové dutiny (v případě, že vnější tlak vzduchu je nižší) nebo do ní (v případě, že vnější tlak vzduchu je vyšší).

Sluchové kůstky

ušní bubínek - Membrána, která odděluje vnější ucho od středního ucha. Vlivem zvukových vln začne vibrovat. Tato vibrace se přenáší na kůstky. V případě paracentézy se na bubínku provede malý řez, který umožní odtok hnisu ze zaníceného středního ucha.
kladívko - Vnější ušní kůstka, přenáší vibrace z ušního bubínku na kovadlinku.
kovadlinka - Centrální ušní kůstka, přenáší vibrace kladívka na třmínek.
třmínek - Nejvnitřnější ušní kůstka, přenáší vibrace z kovadlinky do hlemýždě. Je to nejmenší kost lidského těla.

Hlemýžď

3 polokruhovité kanálky - Vnímají úhlové zrychlení hlavy. Když hlavu otočíme nebo nakloníme kterýmkoliv směrem, v receptorech polokruhovitých kanálů se vytvoří signál, který se přes axony sluchového nervu (sluchově rovnovážný nerv) přenese do mozku.
vestibulární kanál - Třmínek rozvibruje tekutinu (perilymfu), která vyplňuje vestibulární kanál. Vibrace tekutiny se šíří směrem ke špičce hlemýždě.
hlemýžďový kanál - Shora je oddělen Reissnerovou membránou, a zespodu bazilární membránou. Je naplněn tekutinou.
bubínkový kanál - Je naplněn tekutinou (perilymfa). Vibrace v tomto kanálu se šíří od špičky směrem k spodní části hlemýždě.
sluchový nerv - VIII. hlavový nerv, nesoucí signály z hlemýždě vnitřního ucha do mozku. Tento nerv také nese informaci zodpovědnou za vnímání rovnováhy, a proto je také nazýván sluchově rovnovážný nerv.
kulaté okénko - Zakrývá ho membrána pojivové tkáně. Vibrace se šíří v tekutině bubínkového kanálu směrem ke kulatému okínku. Kulaté okno je "výstupem" z hlemýždě.
oválné okénko - Zakrývá ho membrána z pojivové tkáně, tzv. oválná membrána. Vibrace třmínku se přes membránu přenese do tekutiny vestibulárního kanálu. Oválné okénko je "vstupem" do hlemýždě.

Cortiho orgán

vláskové buňky - Když se vibrace pohlcují bazilární a tektoriální membrána se vzájemně pohnou. Tektoriální membrána tlačí na chlupy vláskových buněk Cortiho orgánu, ohýbá je a tím generuje signál v buňkách. Trvalé působení hluku může způsobit zničení vlasových buněk, což vede k trvalé ztrátě sluchu. To je důvod, proč je důležité, adekvátní ochrana proti hluku na pracovišti.
tektoriální membrána - Při pohlcení vibrace se bazilární a tektoriální membrána vzájemně pohnou. Tektoriální membrána se přitlačí k vláskovým buňkám Cortiho orgánu a ohne je, co ve vláskových buňkách vytvoří signál.
bazilární membrána - Bazilární membrána pohlcuje vibrace šířící se v tekutině hlemýždě a začne vibrovat. Proto se bazilární a tektoriální membrána vzájemně pohnou.
nervová vlákna

Tonotopie

A helyelv szerint a hangmagasságot az határozza meg, hogy a belső fül csigájában hol jön létre a legnagyobb rezgés az alaphártyán. A nagyobb frekvenciájú rezgések, amelyek a magasabb hang hatására alakulnak ki, a csiga alapjához közel elnyelődnek, és rezgésbe hozzák az alaphártyát. A mélyebb hangok hatására létrejövő kisebb frekvenciájú rezgések a csiga csúcsához közelebb rezgetik meg az alaphártyát. Az elnyelődés helyén elektromos ingerület alakul ki, ami az agyba jut. Így az ingerület keletkezésének helye kódolja a hang magasságát.

Békésy György (1899–1972) magyar-amerikai biofizikus kísérletekkel igazolta ezt az elméletet. Felfedezéseivel alapvetően járult hozzá a hallás mechanizmusának megértéséhez. 1961-ben „a belső fül, a csiga ingerlésének fizikai mechanizmusával kapcsolatos felfedezéseiért” orvostudományi Nobel-díjat kapott.

Vyprávění Ukázat vše

Zvuk je vibrací vzduchu, vnímáme ho ušima. Zdravé uši mohou vnímat zvukové vlny s frekvencí od 20 do 20 000 Hz. Stárnutím nebo vystavováním se neustálému hluku se škála frekvence zužuje.

Zvukové vlny vytvářejí signály ve vnitřním uchu, které jsou přenášeny sluchovým nervem a sluchovými drahami do sluchového centra mozkové kůry. Sluchový vjem se vytváří v mozkové kůře.

Zvukové vlny zachycuje ušní boltec a vede je do vnějšího zvukovodu. Zvuk rozvibruje bubínek, který uzavírá zvukovod.
Vibrace bubínku se přenášejí k hlemýždi pomocí kůstek, kladívka, kovadlinky a třmínku.

Spodek třmínku je přizpůsoben oválnému okénku hlemýždě. Bazilární membrána je umístěna uvnitř hlemýždě, vede podél špičky hlemýždě, kde se otočí a pokračuje v Reissnerově membráně. Membrána rozděluje hlemýždě na 3 dutiny: vestibulární, hlemýžďový a bubínkový kanál.

Hlemýžď je naplněn tekutinou, která se rozkmitá pomocí třmínku. Vibrace s vyšší frekvencí, které vznikají při vyšším zvuku, jsou pohlceny na spodku hlemýždě a rozvibrují bazilární membránu. Vibrace s nižší frekvencí vytvářejí hluboké zvuky a rozvibrují bazilární membránu na vrchu hlemýždě. Když dojde k pohlcení vibrace, vytváří se elektrický signál, který je přenášen do mozku. Vznik elektrického signálu, který je kódován na místě pohlcení, se nazývá tonotopie.

Elektrické signály jsou generovány v Cortiho orgánu. Vlivem vibrací, které se šíří v hlemýždi, se tektoriální membrána přitlačí k vláskovým buňkám na bazilární membráně, vlásky se ohnou a vytvoří se signál. Cortiho orgán mění vibrace na elektrické signály, které jsou prostřednictvím vláken sluchového nervu přenášeny do mozku a pak přes sluchové dráhy do mozkové kůry. Sluchový vjem je produkován v mozkové kůře.