Znečištění životního prostředí

Zpět

Znečištění životního prostředí

Znečišťováním životního prostředí se nazývají škodlivé vlivy lidské společnosti na životní prostředí.

3. – 12. ročník

mozaLink

Weblink

Digitální lekce

/ MS-6414 / 51

Science 7 - Content library

Přidat do sbírky

Scénky

Typy

znečištění ovzduší
znečištění vody
znečištění půdy
zamoření hlukem
světelné znečištění
tepelné znečištění
radioaktivní znečištění
vizuální znečištění

Znečišťováním životního prostředí se nazývají škodlivé vlivy lidské společnosti na životní prostředí.
Znečišťování životního prostředí se stalo alarmujícím problémem. Lidská činnost poškozuje atmosféru, litosféru, hydrosféru a biosféru, tedy všechny vnější vrstvy naší planety. V mnoha případech tak vznikají nevratné škody.

Čím je to způsobeno?

přelidnění
spotřeba
domácnosti
produkce odpadu
výroba energie
průmysl, výroba
odpadní voda
doprava
zemědělství
rybolov
turismus

Za znečištění životního prostředí je zodpovědný člověk: lidská populace neustále roste, což vede ke zvyšování spotřeby. Vyšší životní úroveň také podněcuje lidi k větší spotřebě. Pro uspokojení rostoucí poptávky se musí zintenzivnit výroba energie, jakož i průmyslová a zemědělská výroba. Navíc větší spotřeba znamená i produkci většího množství odpadu a odpadních vod.

Vlivy a následky

oteplování - Průměrná teplota Země se soustavně zvyšuje.
zvyšující se koncentrace skleníkových plynů - V posledních sto letech se v důsledku lidské činnosti zvýšila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Tyto plyny pohlcují teplo blízko zemského povrchu a neumožňují mu uniknout z atmosféry.
produkce odpadu - Kvůli rychlému růstu lidské populace a zvyšující se spotřebě na Zemi vzniká stále více odpadu.
neobyvatelné oblasti - Některé oblasti se kvůli globálnímu oteplování, nedostatku pitné vody a potravy stávají neobyvatelnými.
znečištěné vody - Lidská činnost znečišťuje povrchové a podpovrchové vody.
ztenčování ozonové vrstvy - Ozonovou vrstvu poškozuje chlor, fluor a brom, které se uvolňují do atmosféry. Tyto látky jsou obvykle vedlejšími produkty různých výrobních procesů (například těžkého průmyslu), ale vylučují je i motory s vnitřním spalováním.
smog - Znečišťující látky, které se do vzduchu dostávají prostřednictvím motorových vozidel a spalováním fosilních paliv, vytvářejí smog (kouřovou mlhu).
kyselý déšť - Dopravní prostředky a průmyslové komplexy vylučují oxidy síry a dusíku. Tyto chemické látky reagují s kapkami vody ve vzduchu a vytvářejí kyseliny. Ty následně padají na zem v podobě kyselého deště, který proniká do půdy a prosakuje i do podzemní vody.
hnojiva, pesticidy - V rámci živočišné a rostlinné výroby se znečišťující látky dostávají do přírodních vod a odtud prostřednictvím odpařování do atmosféry.
odlesňování - Při lesních požárech se popel, dusičnany a organický uhlík dostávají do vzduchu, pak do půdy a nakonec do vod. Tyto látky mají škodlivý vliv na celý ekosystém.
eutrofizace - Znečištění živinami, které je způsobeno nadměrným obsahem dusíku a síry ve vzduchu a vodě, vede k rozmnožení řas, což má nepříznivý vliv na kvalitu vody. Voda se zakalí, kvůli čemuž se světlo nemůže dostat do hlubších vrstev jezera a to způsobí úhyn vodních rostlin. V rámci tohoto procesu se spotřebovává kyslík obsažený ve vodě, což má za následek i úhyn vyšších druhů.
znečištění plasty - Rozklad plastového odpadu trvá velmi dlouho. Během jejich rozkladu do půdy navíc prosakují jedovaté látky.
velkoměstské tepelné ostrovy - Odpadní teplo z budov, továren a provozu se může přenášet větrem i na větší vzdálenosti, což dále zvyšuje průměrnou teplotu na Zemi.
klimatické změny - Vysoká koncentrace skleníkových plynů způsobuje nárůst průměrné teploty na Zemi, což vede ke klimatickým změnám.
dezertifikace - V důsledku stoupající teploty dochází k dezertifikaci některých oblastí, kde se půda stává neúrodnou.
tání - Globální oteplování způsobuje mizení pevninských ledovců a tání ledovců, což vede ke zvýšení hladiny oceánů.
nedostatek pitné vody - V dezertifikovaných oblastech je obvykle nedostatek pitné vody.
nedostatek potravin - Neúrodná území nedokáží poskytnout dostatek potravin.
změny v ekosystému a potravinovém řetězci - Změněné životní podmínky a ničení živých organismů zapříčiňují narušení rovnováhy v potravním řetězci a celém ekosystému.
ničení živých organismů - Klimatické změny, chemikálie uvolněné při rozkladu odpadu, jakož i v rámci zemědělské a průmyslové činnosti, kyselé deště a eutrofizace přispívají k ničení živých organismů.
nemoci a epidemie - Teplo, kontaminovaná voda a potraviny zapříčiňují šíření různých nemocí a epidemií mezi lidmi a všemi živými bytostmi.
znečišťování vod - Nečistoty, které se dostávají do vod, způsobují úhyn vodních organismů. Znečištěné vody přispívají i k šíření různých nemocí a epidemií.
ostrovy odpadu v oceánech - Kvůli obrovské produkci odpadu - zejména toho plastového - se na hladině oceánů vytvořily ostrovy plovoucích odpadků, které dosahují až miliony čtverečních kilometrů a představují vážnou hrozbu pro mořské živé organismy.
migrace - Z území, kde je nedostatek potravin a pitné vody lidé hromadně migrují do oblastí, které jim nabízejí lepší životní podmínky.
eroze - Ničení vegetace urychluje půdní erozi, čímž se daná oblast stává neúrodnou.
větší spotřeba energie - V důsledku globálního oteplování a vzniku městských tepelných ostrovů se začaly běžně používat klimatizační zařízení, což způsobuje větší spotřebu energie. S cílem uspokojit rostoucí poptávku po energii mnoho zemí staví další elektrárny, které ještě více znečišťují životní prostředí a urychlují globální oteplování.
stoupající mořská hladina - Vlivem globálního oteplování tají pevninské ledovce, což způsobuje stoupání hladiny moří. Pobřežní města a menší ostrovy s nižší nadmořskou výškou proto ohrožují záplavy.

Vlivy

Některé znečišťující látky zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, což vede k soustavnému zvyšování průměrné teploty na Zemi. Takovými znečišťujícími látkami jsou například oxid uhličitý, který vzniká při lesních požárech a provozu motorových vozidel, respektive methan, který je vedlejším produktem živočišné výroby.
Jiné znečišťující látky, které se uvolňují do atmosféry hlavně v podobě vedlejších produktů těžkého průmyslu, poškozují ozonovou vrstvu, která obklopuje Zemi. Kvalitu vzduchu ve velkoměstech dále zhoršuje znečištění smogem a teplem.

Vody znečišťují chemikálie, pesticidy, živočišná hnojiva a různé oleje. V mnoha zemích je čištění odpadních vod dodnes nevyřešeným problémem. Navíc nečistoty z vody se dostávají do půdy. Půdy jsou zatíženy i rostoucím množstvím odpadu. Doba rozkladu některých druhů odpadu se počítá až na několik tisíc let, během nichž jedovaté látky soustavně prosakují do půdy.

Následky

V důsledku globálního oteplování a vzniku městských tepelných ostrovů se začaly běžně používat klimatizační zařízení, což způsobuje větší spotřebu energie. S cílem uspokojit rostoucí poptávku po energii mnoho zemí staví další elektrárny, které ještě více znečišťují životní prostředí a urychlují globální oteplování. Globální oteplování zapříčiňuje klimatické změny na Zemi: některé oblasti se dezertifikují, čímž se stávají neúrodnými, a tak nedokáží poskytnout dostatek potravy. V dezertifikovaných oblastech dalším vážným problémem je nedostatek pitné vody.

Globální oteplování způsobuje mizení pevninských ledovců a tání ledovců, což vede ke zvýšení hladiny oceánů.
Klimatické změny, chemikálie uvolněné při rozkladu odpadu, jakož i v rámci zemědělské a průmyslové činnosti, kyselé deště a eutrofizace přispívají k ničení živých organismů. Změněné životní podmínky a ničení živých organismů zapříčiňují narušení rovnováhy v potravním řetězci a celém ekosystému.
Nečistoty, které se dostávají do vod, způsobují úhyn vodních organismů. Teplo, kontaminovaná voda a potraviny přispívají k šíření různých nemocí a epidemií.

Některé oblasti se kvůli globálnímu oteplování, nedostatku pitné vody a potravy stávají neobyvatelnými. Z těchto území pak lidé hromadně migrují do oblastí, které jim nabízejí lepší životní podmínky.

Co můžeš udělat ty?

voda z vodovodu namísto balené vody
sklo namísto plastu
látková taška namísto plastové tašky
kuchyňský olej nelijte do odtoku
méně pesticidů
méně odpadu
kompostování
sázení rostlin
méně automobilové dopravy
elektrická namísto dieselových
energeticky úsporná domácnost
Namísto balené vody upřednostněme vodu z vodovodu! - Plastové láhve jsou velkou zátěží pro životní prostředí.
Používejme skleněné nádoby namísto plastových! - Plasty jsou velkou zátěží pro životní prostředí a živé organismy.
Používejme látkové tašky namísto plastových! - Plasty jsou velkou zátěží pro životní prostředí a živé organismy.
Použitý stolní olej nevylévejme do odtoku, ale ho selektivně sbírejme! - Když se do odtoku vylije jedna kapka použitého kuchyňského oleje, může znečistit až 1000 litrů vody.
Používejme méně chemikálií na polích! - Snížením množství použitých pesticidů do podzemních vod prosakuje méně chemikálií.
Produkujme méně odpadu! - Rozklad odpadu vyžaduje hodně času. Během rozkladu půdu znečišťují různé chemické látky.
Kompostujme! - Kompostováním se potravinový odpad a jiné organické látky změní na hodnotné zdroje pro půdu. Přidáním kompostu můžeme vylepšit vlastnosti půdy, zabránit erozi a ochránit půdu před dezertifikací.
Vysazujme více rostlin! - Čím více rostlin budeme pěstovat v našem okolí, tím více ochráníme půdu. Rostliny slouží jako půdní přikrývka, odsávají přebytečnou vodu a jejich kořeny upevňují půdu.
Používejme auto méně často! - Upřednostňuje jízdu na kole, pěší chůzi nebo hromadnou dopravu! Tímto způsobem se do vzduchu dostane méně znečišťujících látek.
Namísto dieselových vozidel používejme elektrické! - Dieselové vozy uvolňují značné množství částic. Větší část těchto částic tvoří saze, která váže nespálené uhlovodíky.
Přetvořme naši domácnost na energeticky úspornou! - Na vaření, osvětlení a topení používejte ve vaší domácnosti obnovitelné zdroje energie!

Pokud nepřijmeme okamžitá opatření na ochranu životního prostředí, znečištění může nabýt ve velmi krátkém čase katastrofické rozměry. Každý může přispět ke zvrácení této situace, a to prostřednictvím vědomých spotřebitelských rozhodnutí a změny životního stylu. Můžeme například používat méně plastových výrobků, méně cestovat autem, odpad sbírat selektivně, kompostovat a zvyšovat energetickou úspornost našich domácností. Každý malý krok se počítá!

Co můžeme udělat? – Na společenské úrovni

politická rozhodnutí
náležité zákonodárství
zalesňování
investice do ochrany životního prostředí
nakládání s odpady
čištění odpadních vod
ochrana přírody
veřejná doprava
zakázání znečišťujících technologií
Politická rozhodnutí mají velký význam. - V případě volby veřejných funkcionářů bychom měli dělat zodpovědné rozhodnutí.
Podpořme náležité zákonodárství! - Pro ochranu životního prostředí jsou zapotřebí patřičné právní předpisy.
Neničme lesy, ale sázejme stromy! - Vysazováním stromů můžeme zabránit erozi půdy, díky čemuž se do našich vod dostane méně chemikálií a hnojiv.
Používejme obnovitelné zdroje energie! - Elektrárny na fosilní paliva vypouštějí do atmosféry obrovské množství znečišťujících látek.
Nakládejme správně s odpadem! - Pokud dojde k porušení předpisů souvisejících s odpadovým hospodářstvím, do půdy se mohou dostat nebezpečné látky.
Větší pozornost musíme věnovat čištění odpadních vod! - V rozvojových zemích se 95% odpadních vod dostává zpět do přírodních vod bez jakéhokoli předchozího čištění.
Ochraňujme přírodu! - Ochrana přírody je společným zájmem nás všech.
Důležitým úkolem je rozvoj veřejné dopravy. - Je nezbytné zlepšit veřejnou dopravu a rozvíjet silniční sítě příznivé pro cyklisty a chodce.
Musíme kontrolovat úroveň emisí! - Továrny by měli vylučovat do vzduchu, vody a půdy méně znečišťujících látek.

Ochrana životního prostředí je vážnou výzvou pro celou společnost. Zákonodárci hrají v této záležitosti důležitou roli, protože investice do ochrany životního prostředí a přírody musí být upraveny právními předpisy. Vlády musí podporovat zalesňování a veřejnou dopravu. Velká pozornost se musí věnovat odpadovému hospodářství a čištění odpadních vod. Musí se zakázat i všechny znečišťující technologie.

Co můžeme udělat? – Na globální úrovni

zastavení přelidnění
spuštění globálních programů
uplatňování nových technologií
odstranění oxidu uhličitého z atmosféry
Musíme vyřešit přelidnění Země. - Počet obyvatel světa v současnosti přesahuje 7,5 miliardy lidí. Podle odhadů bude do roku 2024 na Zemi žít 8 miliard lidí. Nejsme si jisti, kolik lidí může naše planeta z dlouhodobého hlediska udržet, pokud ji takto budeme nadále znečišťovat.
Vyřešení problémů vyžaduje spuštění globálních programů. - Pro vyřešení problému souvisejícího se znečišťováním životního prostředí nestačí přijmout opatření na místní nebo celostátní úrovni, potřebné jsou globální projekty, jako je například sběr odpadu v oceánech.
Musíme globálně používat nové technologie. - Na celém světě by se měly používat ekologické technologie.
Musíme vypracovat plán na odstranění oxidu uhličitého ze vzduchu. - Musí se vypracovat taková inovativní technologie, která každý rok z atmosféry odstraní miliardy tun oxidu uhličitého.

Pro vyřešení problému souvisejícího se znečišťováním životního prostředí nestačí přijmout opatření na místní nebo celostátní úrovni, potřebné jsou globální projekty, jako je například sběr odpadu v oceánech. Musíme najít řešení na problém přelidnění a nadměrné spotřeby, protože nevíme přesně, kolik lidí dokáže naše Země uživit dlouhodobě při takové zátěži. Na celém světě by se měly podporovat ekologické technologie, například v oblasti výroby energie, dopravy a balení. Musí se vypracovat i taková inovativní technologie, která každý rok z atmosféry odstraní miliardy tun oxidu uhličitého.

Vyprávění Ukázat vše

Globální oteplování způsobuje mizení pevninských ledovců a tání ledovců, což vede ke zvýšení hladiny oceánů.
Klimatické změny, chemikálie uvolněné při rozkladu odpadu, jakož i v rámci zemědělské a průmyslové činnosti, kyselé deště a eutrofizace přispívají k ničení živých organismů. Změněné životní podmínky a ničení živého světa zapříčiňují narušení rovnováhy v potravním řetězci a celém ekosystému.
Nečistoty, které se dostávají do vod, způsobují úhyn vodních organismů. Teplo, kontaminovaná voda a potraviny přispívají k šíření různých nemocí a epidemií.